Navíc nebylo v ulicích tolik „samotných“ nováčků, kteří ještě nemají potřebné zkušenosti s řešením vyhrocených situací (ano, tato práce je i o zkušenostech, ne jen o znalosti zákonů), jenže vzhledem k personální situaci a množství práce, která se teď po nás chce, to jinak nejde.
My, policisté na ulici musíme řešit takovéto situace, my z toho máme nervy a problémy a pak ještě když vidíme, jak vládní činitelé, kteří po nás chtějí tato nařízení vymáhat, a zbohatlíci na to kašlou a spoléhají na to, že se jim nic nestane, protože buď mají imunitu, nebo dost peněz na pokuty, to by mne čert sebral.
Jasně, můžu od policie odejít, ale proč? Jsem u policie spoustu let a spoustu let dělám tu práci podle svého nejlepšího svědomí a myslím, že ji nedělám špatně. Snažím se odhalovat pachatele trestných činů, chytat zloděje, násilníky, feťáky a opilce za volantem, nacházet pohřešované, snažím se učit nové kolegy, jak dělat tu práci pořádně, jak s lidmi jednat diplomaticky, aby se předešlo zbytečným konfliktům, a to mne baví. Tahle doba snad pomine a já budu zase moct dělat jako dřív, ne věčně řešit a kontrolovat nařízení, o kterých si myslím své, nicméně je i přesto dodržuji.
Nedávno při rozhovoru s nějakou paní padla otázka...
Pokračování článku na další stránce
