Šokující rozhovor s „Řezníkem z Damašku“: Překvapivá slova syrského prezidenta mnohým otevřou oči

zdroj: Youtube

Rozhovor se syrským prezidentem Bašárem Asadem byl za poslední roky na našich televizních obrazovkách jedním z nejsilnějších. Odvysílala jej stanice ČT24. Jelikož Asad nemusí být „politicky korektní“ jako většina vrcholných představitelů na Západě, dozvíte se mnohé pikantnosti. Rozhovor začal osobní otázkou ohledně Asadovi původní profese očního chirurga, poté pokračoval otázkou náletů mířících proti teroristům…

reklama

Asad narážel především na to, že nálety západní koalice (vedené pod taktovkou USA) mířené proti IS nejsou příliš velkým přínosem, když vycházel z faktů, že za dobu jejich náletů se IS rozrostl a zvýšil počet svých členů. Zatímco od začátku náletu Rusů jsou IS, ale i Al-Nusra a další teroristické skupiny (mezi, kterými ovšem západní představitelé některé skupiny označují kontroverzně „umírněnou opozicí“) na ústupu.

Dále pak říká, že Fracie se ani po listopadových teroristických útocích v Paříži nepoučila, nepoučila se stejně jako při lednových útocích na Charlie Hebdo. „Už po lednovém útoku jsme jim říkali, že je to jen vrcholek ledovce, že je to mnohem větší problém.“

Nejvíce zajímavou pasáží ovšem byla ta, kde řekl větu, která by se dala zarámovat: „Nemůžete bojovat s teroristy, zatímco podporujete teroristy – Nemůžete být současně policistou i zlodějem“. Tím myslel spojenectví s teroristy přímé – dodávkou zbraní a nebo spojenectví s největšími podporovateli terorismu, za což označil Saúdskou arábii.

Zbraně, peníze a noví členové pro IS a další teroristické skupiny podle něj proudí hlavně přes Turecko, čemuž by se mělo zamezit současně s útoky na bojišti. Největším problémem je to, že bojují proti teroristům, kteří mají neomezené dodávky z různých zemí stejného regionu s podporou nebo zavíráním očí některých zemí Západu.

Další vhodnou poznámkou je to, že opozici nelze brát v politickém slova smyslu, když drží v rukou zbraně. Opozicí v Sýrii často Západ označuje tzv. „umírněné rebely“ – což je velmi sporné, protože Asad říká, že tyto militantní skupiny nemají podporu lidu a jsou naverbováný právě Francií, USA, Saúdskou arábií a Katarem, a že Syřané to moc dobře vědí. „Umírněnou ozbrojenou opozici“ nepovažuje za opozici, ale za teroristy. Za pravou opozici považuje pouze politická hnutí v Sýrii nebo mimo Sýrii z řad skutečných vlasteneckých Syřanů. Důležitým krokem považuje porazit terorismus, který je překážkou k politickému procesu, či jednání. Poté bude možné uspořádat opravdové volby.

Konflikt v Sýrii následně popsal, že jde hlavně o střet vlády podporované Syřany s rebely, které podporují různé regionální a mezinárodní mocnosti s podobnými zájmy. Říká, že tito rebelové nemají žádné politické požadavky, mají prostě jen rádi peníze – nutno podotknout, že podobné žoldácké skupiny se objevily i v Lybii při sesazování a následném zavraždění Kaddáfího (náhoda?). Říká, že Rusko podporuje jeho vládu a stabilitu v regionu, a samozřejmě i svou stabilitu a tím i světovou stabilitu. O USA říká, že chtějí vždy světovládu: „Sýrie je nezávislou zemí a ony nepřijímají zemi, která jim řekne ne.“

Redaktor ČT poté přešel k Asadovu mediálnímu obrazu na Západě, který prochází značnou sinusoidou. Jak sám Asad popisoval, je to nahoru-dolů, v roce 2005 byl pro západní představitele „zabiják“, v roce 2008 „mírotvorce“ a v roce 2011 „řezník“, nyní vnímá opět opatrnou pozitivní změnu – to ukazuje na jistou nekonzistenci postojů Západu. Na čež navazuje větou: „Nikdo nevnímá Západ vážně, z mnoho důvodů…“ Politici na Západě podle něj nemají důveryhodnost, nemají vizi, a nejsou nezávislí, protože dělají to, co Amerika rozkazuje. Pro ně (Sýrii) jakoby většina západních evropských představitelů ani neexistovala, vnimají pouze „pána“ a tím pánem jsou USA. Tenhle bod je velmi zarážející a bohužel nepříliš pravdě vzdálený, když si uvědomíte všechny souvislosti z posledních let.

Zprávy o úmyslnném zabíjení civilistů, které běhaly před 5 lety mainstreamovými médii, označil jako propagandu. Navazuje poté otázkou: „Kdyby to byla pravda, tak jak byste mohl mít podporu obyvatel, kdybyste je zabíjel a zároveň po vás jde nejsilnější a nejbohatší země?“ Říká, že by bez podpory obyvatel nebylo možné se udržet celou tuto dobu ve funkci prezidenta.

Dále padla samozřejmě otázka ohledně migrační uprchlické vlny, která proudí ze Sýrie do Evropy. Sám Asad říká, že spousta z nich nejsou Syřané, a co se týče Syřanů, tak že většina z nich jsou dobří lidé, ale samozřejmě je realitou, že mezi nimi máme v Evropě infiltrované teroristy. K čemuž dodává, že například na internetu je o tom důkazu dost, fotky a videa, které ukazují ty, kteří u nich řezali hlavy a odjeli jako mirumilovní občané do Evropy. Poté dodává, že není problémem pouze terorismus, ale také jiná kultura (co by na to řekli „sluníčkáři„?), protože již před uprchlickou krizí byly problémy se začlenením této kultury do své společnosti, a tam podle něj Evropa selhala – a to z důvodu vlastních, špatnou prací úřadu a nebo důvodů externích – wahhábistických organizací (wahhábismus = oficiální státní ideologie Saúdské arábie), které finančně podporují šíření extrémni formy islámu. Tuto pravdu dokazují listopadové teroristické útoky v Paříži, kdy většina teroristů byla občany Francie a Belgie – tedy potomky bývalých migrantů z před desítek let. Závěrem dodává, že integrace nebude jednoduchá.

reklama

Nejvíce šokující je však to, že evropští politici v čele s nelogicky jednající Merkelovou tato rizika nejen, že podceňují, oni o nich z politicky korektních důvodů odmítají mluvit! Ten, kdo o tomto mluví, je často nazývan jako xenofob. Je tedy vskutku smutné, že o těchto informacích nás informuje až ten „zlý“ Bašár Asad. Ovšem, kdo jiný by to mohl vědět lépe, než ten, který zná dobře své lidi a zároveň má i velké zkušenosti s teroristy?

V závěrečné fázi přišla otázka reportéra na to, o co bojuje Asad nejvíce. Jeho odpovědí bylo zachování sekularismu – což známená, že státní moc není závislá na náboženství (pravý opak Saúdské arábie). Ve vyspělích zemích je to naprosto potřebnou věcí, díky sekularismu v Evropě se dokazálo vymítit zlo, které způsobovalo před staletími křesťanství. S tím je spojená i druhá věc, za kterou Asad bojuje – a to je umírněnost, která je pozitivním důsledkem sekularismu. Dodal, že teroristé právě teď naopak bojují o to, aby nová generace nevěděla nic o umírněnosti (o tom svědči například fanatizování dětí proti „bezvěrcům“ v režii IS).

Vztah s ČR popisuje jako nijak zvlášt vřelý, se spoustu evropských státu měli před válkou lepší vztah. Ovšem, když většina evropských státu přijala „západní propagandu“ o tom co se dělo v Sýrii, ČR si zachovala neutralitu – čímž neříká, že podporujeme jeho vládu, ale hrajeme důležitou roli v udržení rovnováhy a vztahů mezi dalšími stranami. Dále tvrdí, že jsme sice malá země, která byla pod tlakem USA, abychom rovněž změnili svůj postoj, ovšem zůstali jsme i tak nezávislí, což v dnešním světě chybí a tím máme dle jeho slov ze strany Sýrie respekt .

Na poslední otázku, kdy bude v Sýrii mír, Asad odpověděl: „Až Francie, Velká Británie, USA, Saúdská arábie, Katar a některé další státy – přestanou podporovat teroristy.“

Velmi silným momentem bylo i procitnutí repotéra ČT Michala Kubala, který s Asadem rozhovor přímo v Damašku dělal. Asada i průběh natáčení po odvysílání komentoval ve studiu. Ze své vlastní zkušenosti ho popisuje úplně jinak než jej označují západní média. Připadal mu plachý, vyrovnaný a dokonce jak sám poznamenal i milý. Vůbec podle něj neodpovídá nálepce „řezníka z Damašku“, jak je v našich médiích prezentován. Bylo vidět, že i pro něj samotného to byl silný a překvapivý okamžik. Potvrdil svými slovy, že z rozhovoru nebylo nic zásadního vystříháno, i přesto, že na střihu pracovala jak česká, tak právě i syrská strana. To prý i jeho samotného překvapilo, vystříhány byly pouze technické drobnosti.

Tohle byla po dlouhé době pravá a kvalitní žurnalistika! Ne, pouhé papouškování zpráv agentur (převážně západních), které se považuje naivně za objektivní zpravodajství. V rozhovoru nechyběly ani kontroverzní, či osobní otázky na tělo, kterými se chtěl náš reportér dostat více Asadovi pod kůži, ovšem byl veden profesionálně a objektivně.

Bašáru Asadovi nemusíte věřit, můžete samozřejmě přijímat verzi s nálepkou „řezníka z Damašku“, kterou mu přiřkly západní agentury, ze kterých přejímají zprávy téměř všechny naše mainstreamová média. Nepopíratelným faktem je ovšem to, že i kdyby byl tak „špatným“, tak dokázal vybudovat snad jedinou zemi, kde před válkou opravdu v praxi fungoval multikulturalismus (i díky podpořě sekularismu). V Sýrii žili spolu v klidu muslimové, jak sunnité, tak i šíité (a to se tyto dvě větve islámu mezi sebou téměř všude nenávidí) a také křesťani. Nebyli tam islámističtí fanatičtí duchovní jako například v Saúdské arábii (kde již státní ideologie je oficiálně ortodoxně-fanatická).

Nabízí se ovšem velmi dobrá otázka, pokud patříte k těm, kteří souhlasíte s verzí, která mluví o odstoupení Asada z postu prezidenta, protože je jediným možným řešením konec jeho režimu a vypsání demokratických voleb, budete si stejně stát i za odstoupením královské rodiny Saúdů od moci, aby mohl být ze Saúdské arábie místo ortodoxně islámské země demokratický sekulární stát?

Trefnou otázkou je i ta, co když to po skončení války „nevýjde“ a Asad vyhraje i ty následující volby? Začnou rebelové další válku? Blízká budoucnost napoví…

autor: c

reklama
Nepřehlédněte:
loading...
Co si o tom myslíte?