Nová totalita na obzoru?! Od komunistického režimu přes pseudodemokracii k multi-kulti socialismu

zdroj: Wikipedia 2x
Z hackery získaných emailů premiéra Sobotky a především jeho osobních poradců se odhalilo prorůstání neomarxismu do nejvyšších pater naší politiky.
reklama

Neomarxismus navazuje na učení Karla Marxe, které položilo základy komunistické ideologii, která vychazí z klasického marxismu.

Neomarxismus se však liší tím, že lidé podporující toto učení narozdíl od klasického marxismu nevidí utlačovanou dělnickou třídu, jež byla symbolicky vyobrazována srpem a kladivem. Jako utlačované skupiny vidí lidi na sociální podpoře, nebělošské přistěhovalce, homesexuály a jiné sexuální, rasové, či náboženské menšiny. Za tato práva je třeba dle neomarxistů bojovat.

Nejzajímavějším faktem je ovšem ten, že většina lidí bojujících (mnohdy až fanaticky) za tato práva a podporujících neomarxismus (u mnohých možná i nevědomky v naivním přesvědčení o konání dobra), jsou přesně ti, kteří až chorobně nenávidí bývalý režim, Sovětský svaz a komunismus, který vychází z učení na podobných principech, tedy klasického marxismu.

Jaký je tedy rozdíl mezi komunistickým socialismem a multikulturním socialismem, na kterém díky bezmeznému přijímání migrantů ze zcela odlišných kultur pracují nejvyšší představitelé EU až arogantně již nějakou dobu?

Ono i komunisté byli pouhá osina v zadku do té doby, než se dostali pučem (u nás v únoru 1948) k absolutní moci a nezavládla zde vláda jedné strany s jediným správným názorem – tedy totalita a vše bylo důkladně kontrolováno velkým bratrem ze Sovětského svazu. Lidstvo, jak již historie ukázala, je odsouzeno opakovat stále ty stejné chyby.


Nutno podotknout, že běžným nástrojem k upevňování moci a prosazování ideologie bývalého režimu byla propaganda ve veřejnoprávní televizi (a jiných nosičích), čemuž tzv. plán na „Migrační večeníček“ z uniklých emailových dokumentů příliš neodporuje. Dále byly v této době možné slyšet projevy prezidentů plné řečí o soudržnosti, prosperitě, o tom jaké krásné perspektivy se otevírají, to vše samozřejmě s dokonalou absencí sebekritiky – v podobném nostalgickém duchu byl i poslední projev německé kancléřky Merkelové. Leckdy se v projevech komunistických představitelů objevovaly i vyhrůžné zprávy směrem k tzv. „rozvračečům“ režimu, kteří nesouhlasili se všemi režimními příkazy. Dnes se místo zastaralého a lehce úsměvného slova „rozvračeč“ používá spíše slovo extrémista.

Dohled nad bývalým režimem měla Moskva, která komunistické země měla jako své satelity. Satelity byly formálně nezávislé, ale fakticky byly závislé na politice SSSR. Nyní podobný dohled provádí Brusel, který kontroluje své „satelity“. Členské státy jsou formálně nezávislé, ale rovněž fakticky závislé na politice EU, malé státy totiž mohou být snadno přehlasovány – jako se to stalo při „kvótách“.  Člen rady naší veřejnoprávní televize zhruba před rokem dokonce přiznal, že na základě doporučení Evropské komise mají úrčený úhel pohledu, jakým informovat o údalostech – realita by tomu opravdu odpovídala, tohle vyjádření si můžete na vlastní uši poslechnout ve videu pod článkem.

Je tedy vskutku pozoruhodné, kam by se směřování nejen našeho, ale i ostatních státu v Evropě mohlo ubírat. Od totalitního komunistického socialismu přes současnou pseudodemokracii není zase tolik daleko až k multikulturnímu socialismu. Tentokrát však zřejmě ve větším měřítku, protože hvězd na „obzoru“ je daleko více.

autor: c

reklama
Vyčkejte prosím, načítám...
Co si o tom myslíte?